Park v ulici Rooseveltova
| Park v ulici Rooseveltova | |
|---|---|
 Pohled do parku v ulici Rooseveltova (2011) | |
| Funkce | veřejně přístupný místní městský park[1] |
| Lokalita | Bubeneč, Praha,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′10,31″ s. š., 14°23′45,2″ v. d. |
| Rozloha | 3000 m2 |
| Založeno | současná podoba 1998 |
| Architekt | Antonín Engel |
| Statut | místní park, městský park (kód 123/029/2738)[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Park v ulici Rooseveltova (kódové označení 123/029/2738[1])[p. 1] se nachází v Praze v Bubenči u křižovatky ulic Jugoslávských partyzánů a Rooseveltova.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dnešní rozsah parku v Rooseveltově ulici byl určen regulací Nových Dejvic ve 20. letech 20. století podle návrhu českého architekta, urbanisty a teoretika architektury Antonína Engla.[2] [p. 2] Obdélníkový park o rozměrech 100 x 30 metrů (a plochou 3000 metrů čtverečních) je situován kratšími stranami ve směru sever–jih. Park nese jméno podle ulice, která ho po obou jeho delších stranách obepíná a která připomíná Franklina Delano Roosevelta (1882–1945), amerického státníka a 32. prezidenta USA (v letech 1933 až 1945).[2]
Jiné názvy ulice Rooseveltova
[editovat | editovat zdroj]Původní název ulice Rooseveltova v letech 1911 až 1940 zněl „Bučkova“[3] a připomínal Josefa Ignáce Bučka z Heraldic (1741–1812), rakouského osvíceného právníka a univerzitního profesora, který (jako majitel statku v Ovenci od roku 1786) [p. 3] založil původní sady u Podbabské silnice.[2] V době druhé světové války (přesněji v letech 1940 až 1945)[3] pak nesla ulice název „Radeckého“ (německy Radetzky–Strasse)[3] po českém hraběti a rakouském polním maršálu, účastníku napoleonských válek Janu Josefu Václavu Radeckém z Radče (1766–1858).[2]
Rekonstrukce v roce 1998
[editovat | editovat zdroj]V roce 1998 nechala Městská část Praha 6 park kompletně zrekonstruovat.[2] Na jeho kratší východní straně k parku přiléhají podzemní kontejnery na tříděný odpad. Druhá kratší strana – západní – přiléhá k ulici Jugoslávských partyzánů. Původně se zde nacházela nevzhledná betonová transformační stanice.[2] Ta byla při rekonstrukci přesunuta blíže ke středu parku a zabudována do objektu ve tvaru osmibokého zeleného altánu.[2] V prostoru mezi ulicí Jugoslávských partyzánů a tímto altánem bylo zbudováno dětské hřiště. Úzký prostor nad delší severní hranou parku vyplňuje parkoviště pro osobní vozy. Celý park získal městský vzhled se zelení vymezenou plůtky a novou dlažbou s prvky drobné architektury.[2]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]- Park v proměnách času
-
Trafostanice v parku (2011) -
Pohled z parku na stavbu budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (2016) -
Trafostanice v parku (2019)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V dokumentu „Územní plán hlavního města Prahy, Metropolitní plán, Návrh k projednání dle §50 stavebního zákona – PŘÍLOHA č. 7/100 textové části metropolitního plánu: TABULKOVÁ ČÁST“ (kapitola: 123 / Městské parky a krajinné parky) je „Park v ulici Rooseveltova“ označen kódem 123/029/2738 a je zařazen do hierarchie = "místní park" a specifikován jako druh = "městský park". Dokument je z roku 2018 a pořídil jej Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Kancelář metropolitního plánu, Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2.[1]
- ↑ Prof. ing. arch. Antonín Engel se proslavil především monumentálními budovami pražské vodárny v Podolí, budovami ministerstva železnic a národní obrany, v neposlední řadě také urbanistickou koncepcí nových Dejvic (Masarykova kolej, ČVUT - VŠCHT, Englovy domy, Bohoslovecká fakulta a jiné.)
- ↑ Roku 1786 zakoupil Josef Ignác Buček z Heraltic (1741-1821) v Předním Ovenci (Bubeneč) rozsáhlé pozemky se dvory čp. 1 a čp. 6.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Územní plán hlavního města Prahy, Metropolitní plán, Návrh k projednání dle §50 stavebního zákona – PŘÍLOHA č. 7/100 textové části metropolitního plánu: TABULKOVÁ ČÁST“; (kapitola: 123 / Městské parky a krajinné parky) [online]. Praha: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Kancelář metropolitního plánu, Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2, 2018 [cit. 2019-10-26]. Dokument ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Informační popisná tabule s dvojjazyčným (česky, anglicky) textem (a mapkou) umístěná v parku v Rooseveltově ulici
- ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík ulic: Rooseveltova, Bučkova, Radeckého). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 599.